Přiznávám, že mluví-li náš premiér, můj zájem to nevzbudí. Jeho mlácení prázdné slámy, byť v korektním tónu, mě neoslovuje.
Nevím, co vše při poledním televizním vstupu říkal svým poddaným na události v Paříži, ale zaslechl jsem jeho radikální výzvu, že IS se musí vojensky porazit. A pak snad bude klid?
„Pane premiére, to je taková hovadina, která vám možná přihraje nějaké body, ale já vám za to palec nahoru nedám. Ne proto, že IS nemá nikde své ambasadory, a jak jsem se od jednoho televizního odborníka dozvěděl, není vlastně možné oficiální cestou válečný stav vyhlásit. Takovou diplomatickou nótu, ve které je v podstatě napsáno „jdeme na vás a dáme vám přes držku“, bych svým selským rozumem i oželel. Spíš nechápu, proč chcete opakovat chybu, která už byla několikrát použita a nefunguje. Jasně, zní to logicky, uřízneme hydře hlavu a bude klid. Řezala se v Afganistánu, v Mali, v Pakistánu, Iráku a teď se rozhádané světové společenství snaží upižlat tu v Sýrii. Možná, že se to i podaří, ale ona vyleze zase jinde, třeba v Somálsku.
Jak efektivněji bojovat s islámským terorizmem se můžeme učit od Židů, ale to zatím půjde těžko. Evropa, která Araby v Palestině finančně podporuje a Izraelce poučuje o lidských právech Alláhových bojovníků, nemůže najednou žádat o radu, jak s tím zlem zatočit. Tam jsme si dveře přivřeli, ale když odhodíte masku antisemitismu a neomylnosti, Židé nám je otevřou dokořán a možná naučí naše tajné služby být účinnější v oblasti monitoringu a represe. Pokud ale naši evropští lídři nedokážou najít odvahu a nahlas říci, že ta hydra se jmenuje Islám, nepohneme se z místa.
V oblasti osvěty a vzájemného dialogu se to nepohne ani o píď. I kdyby naše duchovní elity přestaly peskovat své ovečky za jejich rasismus a zaprděné buranství, a zkusili by oslovit imámy z protistrany. I když věřím, že ne všichni muslimští duchovní dokážou sobecky vnímat svět jen přes rastr upletený z arabského písma na stránkách Koránu, jejich náboženský kodex jim jakýkoli dialog s jinověrci, či bezvěrci zakazuje. A o svatém písmu se nediskutuje.
Francouzský prezident řekl, že Paříž napadli džihádisté a že Francie se ocitá ve válce. Je to sice malá niance v názvosloví, ale doposud to byli extrémisté, teroristé nebo maximálně islámští fundamentalisté. Džihádisté mají posvátnou úctu všech pravověrných. Jsou to svatí muslimští bojovníci, tečka. Já nechci slovíčkařit, jen se mi zdálo, že mezi řádky zaznělo něco, co dává naději na změnu.
Je úplně možné, že slyším trávu růst, stejně jako i to, že Hollande se za nactiutrhání těch pravých muslimských hrdinů, v rámci připodělané evropské korektnosti, omluví. Vůbec bych se nedivil.
