Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za to můžou ženský

1. 11. 2016 9:39:05
...no nekoukejte, vohlídněte se do historie, dřív tolik rozvodů nebylo.“ To jsem si ale dovolil moc a možná, že se to ani nehodilo na setkání široké rodiny v bydlišti našich prarodičů.

Hotelový salónek na chvíli ztichl, ale že se jednalo o to známé ticho před bouří, bylo víc než jisté.

Tomu předcházelo běžné klábosení příbuzných, kteří se tradičně setkávají jednou za rok. Oblíbená témata jako vnoučátka, nemoci, děti, prokládané snímky z tabletů, a zase dokola, děti, zdraví, vnoučata. Poklidný hovorový rytmus přeťal bratranec s novinkou, že se jeho syn znovu rozvádí.

„Proč, vždyť to druhý manželství mu docela klapalo,“ sesypaly se na něj soucitné otazníky.

„Já nevím, prej ho vyhodila vona, že prej s blbcem nebude ztrácet čas.“

A otázky padaly dál – „jak vyhodila, kam pude - no ke mně, to má jít pod most, co děti - to ňák neřeší, takže papa hotel, na jak dlouho – to se taky zatím neřeší.“

Nabízelo se mnoho dalších otázek a možná i rad, ale Pepu už nechtěl nikdo trápit. Chvilku bylo rozpačité ticho, ve kterém se jen těžko hledala milosrdnější témata. To nevydržel brácha, který si dal, snad pro odvahu u baru paňáka, a ozval se.

„Kurňa, jak že ho vyhodila, jak si to představuje hodit ti ho na hlavu. To si, Pepo, nenech líbit. Máš sedum křížků na krku a eště takovejhle outěžek na starý kolena. Dneska si to ty ženský představujou jak Hurvínek válku. Jó, voni už neví co roupama.“

I když si myslím, že by člověk měl občas zabojovat, přesto stejně jako ostatní, i já mlčím. Bratranec Josef je totiž hodnej člověk a tuším, že jeho dobrota mu nedovolí zatroubit do útoku. Těžko hledat vinu, ale někde je chyba. A tak jsem se ozval.

Že za to můžou ženský, jak stálo v nadpisu, jsem záhy odvolal a svedl to na dobu, která jejich emancipací starý řád rozcuchala. A ani toto moje posypání se popelem nepomohlo, a chvíli trvalo, než se ta něžnější část mého příbuzenstva uklidnila a já mohl vylézt z podstolu a osmělit se.

„Já netrvám na tom tradičním, když muži mluví, ženy mlčí, ale nemusíte mě hned mlátit po palici. Posuďte, řeknu jen suchý fakta, který jsem si nedávno sesumíroval. Nechodil jsem daleko, vzal jsem jen naší rodinu.“

„Naše babi s dědou měli šťastný vztah a čtyři děti. Ty prožily První republiku, válku, socialismus, ale manželství nevzdaly. Další generace, ta socialistická, to už jsme my a rozvodovost padesát procent. To jsem si spočítal a na nikoho neukazuju, sám mám máslo na hlavě. Jen kde je ta příčina? Další generace, to jsou naše děti, dnes už po čtyřicítce a tam je to taky půl na půl. Možná, že by nás to mohlo uklidnit, že ten trend se zastavil, kdyby do toho nevstoupil novej fenomén, soužití na psí knížku. To už jsem fakt nevěděl jak to mám započítat, ale tak nějak půl na půl to vychází. Myslím, že se na to dá použít meteorologickej termín, setrvalý stav.“

„To si vážně vobjevil Ameriku,“ ozvala se dámská protistrana „a že za to můžou ženský taky není žádná novinka, kterou by sme neslyšely. Možná ti ale uteklo, že tyhle pivní moudra platí jen v hospodě.“

„Ne počkejte, to není žádná pivní latina. Já si vážně myslím, že obecně ženská část populace je rozumnější, uvážlivější, poctivější a že chlapi k faulování mají trochu blíž. Nemyslím, že naši předkové, který se nerozváděli, byli jiný. Jen dřív víc platilo, že muž je hlava rodiny a ženský se smířily s krkem, kterej s tou hlavou hejbe. Těch důvodů, který dříve přisuzovaly manželkám submisivitu bylo víc. Finanční závislost a v neposlední řadě to známé, „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj“. To už dnes neplatí a asi se to nevrátí. Budeme muset tu poloviční rozvodovost přijmout jako normu, smířit se s ní a doufat, že to nebude gradovat.“

Můj spolupracovník ukrajinský Rus Vitalij Sapliženko, rodák někde od Oděsy, mě jednou řekl, když jsme o toto téma zavadili.

„Slušaj Zďéněk, u nas gavariť tak. Pěrvaja žena jesť od Bóga, vtaraja od lůdí a treťaja od čjórta.“

„Co to meleš Vitalij, proč od čerta. I ta třetí může bejt od Boha. Člověk jde a hledá, až najde. Proč by ta pravá nemohla bejt až ta třetí.“

„Nět, ty něpoňjal, ta treťaja ženština nět čjort, ten čjort je v těbě, panimaješ.“

A třetí ženu ti do cesty přivede ďábel, ďábel v tobě. To se říká v Rusku. U nás žádné přísloví proti manželské turistice nemáme, ale možná by se dalo použít to známé „z bláta do louže“.

Autor: Zdeněk Kloboučník | úterý 1.11.2016 9:39 | karma článku: 16.91 | přečteno: 602x

Další články blogera

Zdeněk Kloboučník

Velký zadek, základ rodinného štěstí

Na tohle krédo svého brášky jsem si vzpomněl, když mi z obrazovky sdělila jedna, prý budoucí manekýnka, že holky s velkými zadky se hodí tak akorát k plotně.

13.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 35.45 | Přečteno: 2801 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Ten dědek vod vedle je včelař, no to sme si naběhli

Těsně před důchodem jsme se s manželkou dohodli, že dáme Praze vale a někde na klidném venkově si postavíme svůj malý svět – domeček se zahrádkou.

30.8.2017 v 13:50 | Karma článku: 36.58 | Přečteno: 1794 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Proč do tý politiky lez?

„No protože je nenažranej,“ vystřelí od boku každý, kdo vidí do Babiše jak do hubený kozy. A když přidáte otázku, proč podpora ANO setrvale atakuje hranici 30 %, no tak to je taky jednoduchý, protože lidi jsou blbí.

20.8.2017 v 17:34 | Karma článku: 28.24 | Přečteno: 1058 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Pionýři, pionýři, malované děti...

...nasedají do lodiček, jako šipky letí.“ Jo, to jsme zpívali jako socialistický potěr v polovině minulého století. Většinou jsme žádné lodičky neměli, ale všichni jsme měli pionýrské šátky, o nichž se zase pělo, že –

5.8.2017 v 12:00 | Karma článku: 20.57 | Přečteno: 751 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Martina Studzinská

Třída all inclusiv

...aneb malé "třídní foto", tedy popis toho, co musí český učitel v průměrné třídě zvládnout za dopoledne. Připočtěme k tomu dvě až tři hodiny odpoledne u počítače nad administrativní prací a pár hodin týdně na schůzích.

24.9.2017 v 17:23 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 | Diskuse

Libuse Palkova

Bezdomovci

V naší soutěži jsme probrali kdeco-politiku, sex, atomové elektrárny, policajty, tchýně, ale co běžný občan? Co všichni naši pracující, nezaměstnaní, důchodci či bezdomovci? Právě těm posledně jmenovaným se budeme dnes věnovat.

24.9.2017 v 16:06 | Karma článku: 7.85 | Přečteno: 302 | Diskuse

Jana Slaninová

Pět dobrých důvodů proč vstoupiti do stavu manželského

Jo, všechno o tom už bylo napsáno, řečeno, zdokumentováno. Jeden čas jsem byla zavilou nepřítelkyní stavu manželského. Ale... Znám pět skutečně dobrých důvodů, proč se mají lidi vzít když už spolu chtějí žít.

24.9.2017 v 14:44 | Karma článku: 13.29 | Přečteno: 402 | Diskuse

Vratislav Kozak

Transformace pivovarství v České republice

Stať byla publikována již v roce 1998. Naplnily se předpoklady autora, že dojde ke koncentraci pivovarského průmyslu a prodeji nejvýznamnějších producentů piva zahraničním zájemcům.

24.9.2017 v 12:51 | Karma článku: 5.41 | Přečteno: 204 | Diskuse

Václav Toman

Jak souvisí držení těla a naše myšlenky?

Doba čtení: 3 minut Při vzpřímeném držení těla si vybavíme spíše pozitivní vzpomínky. Jak je to možné?

24.9.2017 v 11:35 | Karma článku: 7.67 | Přečteno: 283 | Diskuse
Počet článků 105 Celková karma 30.21 Průměrná čtenost 1192
Důchodce, pejskař, domácí kutil , zahradník


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.