Hele, na Taliány nenadávej
Soused ale vrtí hlavou.
„Tak to prr, Makaróni byli vždycky vyčůraný. Podívej na první i druhou válku. Voni mají na to, kam se přifařit, vytříbenej čuch. Migrace je obrovskej kšeft, kterej voni platí jen bordelem v ulicích, jinak to financujeme my všichni díky kormidelníkům v Bruselu. A z tý obrovský hromady peněz tam má profit leckdo. Od převaděčskejch mafií, neziskovek až po majitele zapadlýho hotýlku, kterej se raduje, že tahle sezóna hned tak neskončí. A taky vem v úvahu, že jejich státní kasa není zrovna ve zvláštní formě. Vypadá to, že je Brusel přes centrální banku drží pořádně pod krkem. Úplně stejně jako Řeky, ty musejí bejt taky hodný.“
„A v čem je tedy ta tebou avízovaná spása pro Evropu přicházející z Itálie,“ zeptám se netrpělivě.
„No přeci názorným příkladem kam až to může dojít. Už nejen vobyčejný Italové, to jsou ty, co z toho nic nemají, začínají bejt pořádně nasraný, ale znervózněly i elity. Vidí, že bruselský božstvo nenachází řešení a že jí nakonec v tom možná i nechá. Žabožrouti od nich nikoho nechtějí, Rakušáci posílají do Brenneru tanky a V4 řekla jasný NE. Proto říkám, nekecejme do toho, nechme to gradovat, čím hůř tím líp, jinak se to nepohne. Až tenhle přetopenej kotel bouchne, možná se bruselským konšelům rozsvítí. Zatím si eště na filantropy můžou hrát, ale dochází jim kozí dech, ta tendence je patrná.“
Soused je tak trochu mistr světa. Hovory s ním moc nemiluju, protože často vycházející z premisy „já jsem chytrej, ty seš blbej“, ale tentokrát než se zvednu k odchodu, na jeho slova kývnu. On mě ale přibrzdí.
„Mám kámoše, kterej v osmašedesátým utek do Jihoafrický republiky. Pozdějc, když to tam Mandela chytil za pačesy, vzal znovu kramle, tentokrát do Austrálie. A víš co mi řek. Že my Evropani jsme úplně blbí, když si myslíme, že průměrnej Afričan dokáže ráno v půl šestý vstát a vod sedmi do čtyř hákovat.
Jó, hochu, hákovat na ně budeme my a patří nám to, protože jak je známo, blbost je drahá.“ Přikyvuju a odcházím, ale on se sune za mnou a ještě v otevřené brance rozčíleně mává rukou a skoro křičí.
„A víš, kdy jsem nad těmi impotenty z bruselskýho Olympu zlámal hůl. Ve chvíli, kdy vobjevili Ameriku a řekli, že export naší demokracie do muslimských zemí byla chyba. Tak jó, ale proč nám dál tvrdí, že import Alláhovejch následovníků nás obohatí. No, nenakopal bys je.“
Zdeněk Kloboučník
„Ale dědo, kurva se neříká,...
...máš tu vnučky tak se ovládej, co z těch holek potom má vyrůst“, opře se do mě manželka pro moje prostořeké zaklení. Do nastalého ticha se po špičkách ozve odvážnější z potomků.
Zdeněk Kloboučník
I moje generace měla svoje důchodce
Žádná trága, bylo to normálka, tak proč je to dnes trochu jinak? Já si fakt nevzpomínám, že my, co jsme tehdy chodili hákovat, nadávali na ty, co měli odhákováno a užívali si důchod.
Zdeněk Kloboučník
Cikáni a gádžové
Nedávno na Interview TV24 byl hostem pan Patrik Banga. Bezesporu člověk s velkým renomé. V jednom mě ale překvapil, když na konstatování redaktora, že většinová společnost spíš straní Ukrajincům snad proto, že oni pracují?
Zdeněk Kloboučník
Pan prezident
Pan prezident se chová opatrně a diplomaticky. Tady připusťme, že asi musí, chce-li být hlavou nás všech. Přesto se někomu může zdát, že je to chvílemi jak u chytrý Horákyně, co dokázala bejt nahá i voblečená.
Zdeněk Kloboučník
Casanovou na starý kolena
Umění balit holky se v partě kluků a později chlapů, už od puberty vždycky cenilo. Kdo to uměl, stál na vyšším šprinclíku hierarchistických štaflí začínajících mistrů světa.
Zdeněk Kloboučník
Zalezte do kouta a šoupejte nohama
To údajně řekla paní Pekarová Adamová na adresu opozice. Možná se věřilo, že tento arogantní výrok šéfky dolní komory vyšumí tak, jak časem získá zkušenosti z vrcholný politiky.
Zdeněk Kloboučník
Programová archeologie naší telky
Ne, vůbec jí nechci kárat a přiznávám, že na některý ty vykopávky kouknu rád. Určitě tím, že mě to vrací do mladých let.
Zdeněk Kloboučník
Proč by nemohl bejt generál hlavou státu?
Dyť už to tu bylo a přiznejme si, že vojenskej mundůr sluší každýmu. Může to bejt třeba úplnej pitomec, ale uniforma dokáže divy. Třeba takovej armádní generál Čepička, v podstatě šedá ouřednická myš, ale věděl jak na to.
Zdeněk Kloboučník
Vobvazujte se štípkové kvítkové, příde na vás mráz, poseká vás
Na Chodsku na Štědrý den dopoledne byl takový zvyk, obvazovat kmeny ovocných stromů provázkem. K tomu patřil popěvek, nebo spíše říkanka uvedená v nadpisu.
Zdeněk Kloboučník
Pane Volodymyre
Pane Volodymyre, možná vyhrajete válku, a já vám to přeju, ale v některých oblastech prohrajete mír.
Zdeněk Kloboučník
Prázdnin se nebojíme, máme přeci babi
Prarodičem, tedy dědou, jsem už 27 let. Potěr pomalu dorůstá, mohu se tedy ohlédnout. Na začátek téhle role si přesně pamatuju. Kamerou natáčím miminko v peřince.
Zdeněk Kloboučník
To by se musel stát zázrak, aby Ukrajina Rusy vyhnala
To zaznělo od Jiřího Čunka, který je známý tím, že dokáže nahlas říct i to, co se zrovna moc nenosí. Něco v tom smyslu začíná rezonovat i mezi mocnými na Západě, že totiž by Ukrajina měla začít jednat.
Zdeněk Kloboučník
„Hele, dva chlapi a voni se držej za ruce“,...
...špitnu k manželce, když spěcháme přes náměstí do banky. „Co je na tom špatnýho, že se dva mají rádi“, nečekaně odsekne žena. „Podívej se kolem, kolik dvojic to dnes dokáže.
Zdeněk Kloboučník
Zavři už konečně tu svojí nevymáchanou klávesnici
Někdy mi takový apel přímo křičí zpoza diskuzních řádků pod blogem. Možná míváte i vy podobný pocit, že se snad chvílemi nacházíme na pavlači nebo v šenku čtvrtý cenový.
Zdeněk Kloboučník
Brusel je nahej
Když vám někdo nabídne, že si na vás půjčí balík, a ty vaše prachy, až to zúřaduje, vám potom bude posílat s instrukcí, co si máte koupit, pošlete ho okamžitě ke všem čertům.
Zdeněk Kloboučník
Vašku, nechoď s pány na led, měli si říct Piráti
Tak oni si na to trochu i majzla dali. No asi jo, když do party, byť zváni, nechtěli jít s těmi echt provařenými (ODS, KDU a Topka). Ale podcenili Starosty.
Zdeněk Kloboučník
Někteří hrdinové umírají dvakrát (Emil Zátopek, legenda bez charakteru)
Většinu z nás životem provázejí vzory, které si svobodně volíme. Hrdinové našeho dětství byli z počátku bojovníci. Rytíř Bajaja, ruský bohatýr Muromec a s nimi mnoho dalších, co časem museli uvolnit místo nově příchozím.
Zdeněk Kloboučník
„Jednou nebudeš vědět co s prachama,“ zašeptala sudička do kolíbky, a tak se i stalo
Možná to tak nějak bylo, když se v prosté chodské chalupě pod Haltravou v roce 1911 narodila moje teta Eliška.
Zdeněk Kloboučník
Seriál Černí baroni jako recyklát
„Chybí příběhy, tak se občas točí i to, co už bylo natočeno,“ konstatoval u Karla Šípa film. kaskadér pozvaný do pořadu Všechnopárty.
Zdeněk Kloboučník
Ty atomky nejsou Rusů, pane Havlíčku, ty jsou naše
To řekl v Událostech poslanec Jurečka a já jen přikývnul. Ano, naše JE jsou naším majetkem a obsluhuje je už druhá generace českých techniků a myslím, že na výbornou.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |