Dekolty kouzla zbavené

Za nás, mám na mysli ty dříve narozené, tolik erotických podnětů v našem reprodukčním období nebylo. Vládla socialistická morálka a ta erotomanům moc nepřála.

Obraz nahého ženského těla se mohl objevit jen ve formě uměleckého aktu. Co si budeme povídat, nebylo to vono.

Ale ne, vůbec si nechci stěžovat. I my jsme si toto období užili. Je pravda, že horňáci na tom byli hůř než dolňáci, kteří si na konci šedesátých let užívali módu minisukní. Těm stačilo deset centimetrů fantasie a byli na svém. Od našich krásek to byla velká oběť, hlavně v zimě. Jejich štíhlé nožky trochu hřály kozačky a pak už jen silonky. Na teplé bombarďáky, takové jaké nosila moje babi, pod krátkou sukýnkou nebylo místo. Dnes jsou z nich babičky, a možná už i s bombarďákama. Jo a vy, později narození, co jste se možná nad dnešními babkami ušklíbli, nepochybujte o tom, že to byly krásný ženský, které ke své kráse nepotřebovaly skoro nic, snad jen náušnice. Žádné dnes módní nánosnice, nákoznice, nápinďulice, dokonce ani žádné kérky. Fakt nekecám. Tetování tehdy bylo v módě jen v nápravných zařízeních mezi mukly.

 Ale abych se vrátil k dekoltům. My horňáci na tom byli o něco hůře. Výstřihy se moc nenosily, a když tak, jen sporadicky. Většinou jen náhodně jsme mohli nakouknout a snad pro tu výjimečnost to mělo zvláštní kouzlo.

Tak ono se to v čase mění. Někde jsem četl, že začátkem minulého století chlapi šli do kolen už jen z náhodně vyčouhlého dámského kotníčku zpod dlouhé sukně. Dnes už je to fuk, horňáci i dolňáci, mají všude zelenou a ani není třeba chodit na speciální weby.

Já takové speciální obrázky viděl poprvé někdy v druhé polovině puberty a přiznám se, že mi tehdy spadla brada. Zdálo se mi to takový nečitelný. Číst jsem se však naučit chtěl, ale než jsem zvládl počáteční slabikování, vojna mi na dlouhé dva roky slabikář zavřela.

Ne fakt, u mě dobrý a na svoje reprodukční období vzpomínám v dobrém. Řekl bych, že dnešní reproduktoři to mají ochuzenější. Tajemství budící zvědavost možná chybí. No aby ne. Rozparky sukní se propojily s dekolty, z nichž občas vykoukne, samozřejmě náhodou, neposedné prsíčko, nebo prozradí, jakou barvu mají, té či oné divy, její trenýrky, když si je zrovínka nezapomněla vzít.

Obnažený dámský kotníček, který zvedá chlapy ze židlí, se už asi nevrátí. Ale kam se to posune. Nejty na jazyku, na bradavkách, či ještě níže. Nebo tetováním? Moc tomu nerozumím, ale kérky jsou asi sexy a možná to někam posouvají. Nic nového pod sluncem. Za nás letěl motiv srdce prokláté šípem a samozřejmě s monogramem té jediné a žádné jiné. Bylo nás víc, co si to namalovalo na předloktí propiskou, ale jen pár pitomců si to zadlabalo pod kůži.  

No a pak tu máme ještě ty speciální stránky. Stačí jen kliknout. Já na ně ale už před léty zanevřel. Ani ne tak kvůli polohám, ze kterých se mi většinou rozbolely klouby. To bych fakt ještě vydržel. Naštvali mě ti chlapi, jak to říct, tou vybaveností – já vám vždycky dostal takovej vztek, že bych ten monitor nejraděj rozkopnul.