Zdeňku, to je krásný vyznání. A Bobíček nemá chybu!

Jitko díky, že si se vrátila. Už jsem si nervózně kousal nehty na ruce (nadsázka). Když jsme se před asi sto lety s manželkou brali, tak jsme samozřejmě věřili, že dojedem až na konečnou, tak jak se zpívá v jedné známé písničce. Ta konečná je zatím v nedohlednu a tak se musíme snažit dál a přiznávám, někdy to i dře.Tobě díky za zastavení a taky za sympatie vykukujících z Tvých řádků

Omluva za tykání, neodolal jsem.