Diskuze začínající na premise „já sem chytrej, vy ste blbí“, musí zkrachovat hned na počátku.
Ne, nepřeháním, expresívní výrazy na adresu hnutí ANO a jeho předsedy už dávno překročily únosnou mez. Je ale pravda, když někdo zvolí takovéto výrazivo, svědčí to jen o argumentační vyprázdněnosti.
Jasně, teď mi omlátíte o hlavu, že si Andrej svým „všeci kradnú“ začal. Ale stejně, ať se nám to líbí nebo ne, vsadím se, že jeho 30 % elektorát to i dnes podepíše. Vnímá to totiž jako výstřel do řad politiků, co si za ta desetiletí selankový parlament zprivatizovali a od pohodičky je rušily jen volby, kdy bylo třeba zabojovat o kormidelní kolo. Ten boj o „škatule, škatule, hejbejte se“, býval kdysi velmi tvrdý, ale nyní je to už minulostí. Prázdné škatule mají v ANO společného nepřítele a to je nahnalo na barikádu pod jeden prapor.
Že některé z okoukaných škatulí se do příštího parlamentu nevejdou, je víc než jasné a proto to křečovité, „teď nebo nikdy“.
Já se ale vrátím k otázce v nadpisu, „proč do politiky lez?“ Miliardářů, které zrodila naše Sametová revoluce máme možná desítky. Dál sedí zalezlí na anonymních adresách s prachama na anonymních účtech. Co s těmi penězi dělají nevím. Z tisku se dá zachytit, že jeden si je užívá někde na Bahamách, jiný je momentálně cpe do soudních tahanic na jihu Afriky, další investuje i v Rusku, ale s částí pomáhá nám chudším tím, že nám, dříve naše peníze, půjčuje. Jsou mezi nimi i tací, co sbalili prachy a přestěhovali se na lepší adresy.
Andrej Babiš, zdá se, nic takového neudělal. Podniká, platí daně v Česku, jeho podniky dávají lidem práci. Do chvíle než vstoupil do politiky nikomu nevadil. V Reflxu č. 32 jsem se dočetl, že v oblastech, kde má Agrofert své podniky, má ANO silnější voličskou základnu. Svědčí to možná o tom, že vztah mezi AB a jeho zaměstnanci je korektní. Ne, nesnažím se majiteli Agrofertu nad hlavu pověsit svatozář. Nemá jí stejně, jako jí nemám já a jako mnozí z těch, co se po něm odvážili hodit kamenem. Kamenování z parlamentních lavic považuji přímo jako drzost.
Už nebudu dál bývalého ministra financí malovat na růžovo, protože vím, že obrázek může v očích některých zrudnout a pak působit, jak ten známý hadr na býka.
Přiznávám, že v Andreji Babišovi očekávám změnu k lepšímu a zároveň připouštím, že to může dopadnout i špatně. Dokážete i vy, moji případní oponenti připustit, že při malování naší černé budoucnosti nemusíte mít pravdu a že se i vy, jako každý, můžete mýlit?
Otázka v úvodu je vlastně zbytečná, odpověděl na ní už dříve AB. Už se prý na to nemohl dívat. Jeho silná podpora, kterou prozrazují předvolební preference svědčí o tom, že není sám, komu se z vládnutí staré gardy, která z nás všech a bez rozdílu udělala Evropany druhé kategorie, zvedá žaludek.