Za to můžou ženský

1. 11. 2016 9:39:05
...no nekoukejte, vohlídněte se do historie, dřív tolik rozvodů nebylo.“ To jsem si ale dovolil moc a možná, že se to ani nehodilo na setkání široké rodiny v bydlišti našich prarodičů.

Hotelový salónek na chvíli ztichl, ale že se jednalo o to známé ticho před bouří, bylo víc než jisté.

Tomu předcházelo běžné klábosení příbuzných, kteří se tradičně setkávají jednou za rok. Oblíbená témata jako vnoučátka, nemoci, děti, prokládané snímky z tabletů, a zase dokola, děti, zdraví, vnoučata. Poklidný hovorový rytmus přeťal bratranec s novinkou, že se jeho syn znovu rozvádí.

„Proč, vždyť to druhý manželství mu docela klapalo,“ sesypaly se na něj soucitné otazníky.

„Já nevím, prej ho vyhodila vona, že prej s blbcem nebude ztrácet čas.“

A otázky padaly dál – „jak vyhodila, kam pude - no ke mně, to má jít pod most, co děti - to ňák neřeší, takže papa hotel, na jak dlouho – to se taky zatím neřeší.“

Nabízelo se mnoho dalších otázek a možná i rad, ale Pepu už nechtěl nikdo trápit. Chvilku bylo rozpačité ticho, ve kterém se jen těžko hledala milosrdnější témata. To nevydržel brácha, který si dal, snad pro odvahu u baru paňáka, a ozval se.

„Kurňa, jak že ho vyhodila, jak si to představuje hodit ti ho na hlavu. To si, Pepo, nenech líbit. Máš sedum křížků na krku a eště takovejhle outěžek na starý kolena. Dneska si to ty ženský představujou jak Hurvínek válku. Jó, voni už neví co roupama.“

I když si myslím, že by člověk měl občas zabojovat, přesto stejně jako ostatní, i já mlčím. Bratranec Josef je totiž hodnej člověk a tuším, že jeho dobrota mu nedovolí zatroubit do útoku. Těžko hledat vinu, ale někde je chyba. A tak jsem se ozval.

Že za to můžou ženský, jak stálo v nadpisu, jsem záhy odvolal a svedl to na dobu, která jejich emancipací starý řád rozcuchala. A ani toto moje posypání se popelem nepomohlo, a chvíli trvalo, než se ta něžnější část mého příbuzenstva uklidnila a já mohl vylézt z podstolu a osmělit se.

„Já netrvám na tom tradičním, když muži mluví, ženy mlčí, ale nemusíte mě hned mlátit po palici. Posuďte, řeknu jen suchý fakta, který jsem si nedávno sesumíroval. Nechodil jsem daleko, vzal jsem jen naší rodinu.“

„Naše babi s dědou měli šťastný vztah a čtyři děti. Ty prožily První republiku, válku, socialismus, ale manželství nevzdaly. Další generace, ta socialistická, to už jsme my a rozvodovost padesát procent. To jsem si spočítal a na nikoho neukazuju, sám mám máslo na hlavě. Jen kde je ta příčina? Další generace, to jsou naše děti, dnes už po čtyřicítce a tam je to taky půl na půl. Možná, že by nás to mohlo uklidnit, že ten trend se zastavil, kdyby do toho nevstoupil novej fenomén, soužití na psí knížku. To už jsem fakt nevěděl jak to mám započítat, ale tak nějak půl na půl to vychází. Myslím, že se na to dá použít meteorologickej termín, setrvalý stav.“

„To si vážně vobjevil Ameriku,“ ozvala se dámská protistrana „a že za to můžou ženský taky není žádná novinka, kterou by sme neslyšely. Možná ti ale uteklo, že tyhle pivní moudra platí jen v hospodě.“

„Ne počkejte, to není žádná pivní latina. Já si vážně myslím, že obecně ženská část populace je rozumnější, uvážlivější, poctivější a že chlapi k faulování mají trochu blíž. Nemyslím, že naši předkové, který se nerozváděli, byli jiný. Jen dřív víc platilo, že muž je hlava rodiny a ženský se smířily s krkem, kterej s tou hlavou hejbe. Těch důvodů, který dříve přisuzovaly manželkám submisivitu bylo víc. Finanční závislost a v neposlední řadě to známé, „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj“. To už dnes neplatí a asi se to nevrátí. Budeme muset tu poloviční rozvodovost přijmout jako normu, smířit se s ní a doufat, že to nebude gradovat.“

Můj spolupracovník ukrajinský Rus Vitalij Sapliženko, rodák někde od Oděsy, mě jednou řekl, když jsme o toto téma zavadili.

„Slušaj Zďéněk, u nas gavariť tak. Pěrvaja žena jesť od Bóga, vtaraja od lůdí a treťaja od čjórta.“

„Co to meleš Vitalij, proč od čerta. I ta třetí může bejt od Boha. Člověk jde a hledá, až najde. Proč by ta pravá nemohla bejt až ta třetí.“

„Nět, ty něpoňjal, ta treťaja ženština nět čjort, ten čjort je v těbě, panimaješ.“

A třetí ženu ti do cesty přivede ďábel, ďábel v tobě. To se říká v Rusku. U nás žádné přísloví proti manželské turistice nemáme, ale možná by se dalo použít to známé „z bláta do louže“.

Autor: Zdeněk Kloboučník | úterý 1.11.2016 9:39 | karma článku: 18.06 | přečteno: 621x

Další články blogera

Zdeněk Kloboučník

„Ale dědo, kurva se neříká,...

...máš tu vnučky tak se ovládej, co z těch holek potom má vyrůst“, opře se do mě manželka pro moje prostořeké zaklení. Do nastalého ticha se po špičkách ozve odvážnější z potomků.

7.1.2024 v 15:03 | Karma článku: 20.62 | Přečteno: 598 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

I moje generace měla svoje důchodce

Žádná trága, bylo to normálka, tak proč je to dnes trochu jinak? Já si fakt nevzpomínám, že my, co jsme tehdy chodili hákovat, nadávali na ty, co měli odhákováno a užívali si důchod.

16.10.2023 v 11:19 | Karma článku: 36.64 | Přečteno: 1069 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Cikáni a gádžové

Nedávno na Interview TV24 byl hostem pan Patrik Banga. Bezesporu člověk s velkým renomé. V jednom mě ale překvapil, když na konstatování redaktora, že většinová společnost spíš straní Ukrajincům snad proto, že oni pracují?

11.8.2023 v 17:46 | Karma článku: 39.12 | Přečteno: 1790 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Pan prezident

Pan prezident se chová opatrně a diplomaticky. Tady připusťme, že asi musí, chce-li být hlavou nás všech. Přesto se někomu může zdát, že je to chvílemi jak u chytrý Horákyně, co dokázala bejt nahá i voblečená.

1.7.2023 v 18:09 | Karma článku: 25.88 | Přečteno: 639 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 28.49 | Přečteno: 547 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 299 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 525 | Diskuse
Počet článků 191 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1259

Důchodce na plnej úvazek

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...