Bacha, je tu Máňa
Trojice rentiérů otočila pohledy od debatního stolku na názorového vetřelce. Trochu zaskočeni situací, koukají dědulové nechápavě na vrstevníka v ženským podání.
Naše rada „moudrých“, na jejichž moudrost už dávno není nikdo zvědavej, se tu schází ke klábosení ve vstupním vestibulu marketu každou středu v nějaký čas, ale tahle situace je novinkou. Většinou ti, co dostali chuť na kafe z automatu, nás míjí bez povšimnutí. Někdy možná s ušklíbnutím, „dědkové se doma nuděj“.
Já jsem tu „náplava“, ale místní kluci mě vzali kdysi přes nohejbal mezi sebe a pěkně nám to ladí. Je osvěžující slyšet, že se svými trampotami, co přinášejí léta, nejsem sám. Empatie vrstevníků je skoro dokonalá. Už dávno nehledám vcítění u mladejch, protože stále platí, že sytej hladovýmu nevěří. Sdělená radost se násobí, starost se trochu dělí a je u toho i sranda, protože i stáří se umí smát. A teď do tý debatní idylky hodila „vídle“ nějaká baba. Možná jsme se už nadechovali, že jí pošleme někam, kdyby se ta paní najednou neusmála svým amortizovaným chrupem s oslovením jednoho z nás.
„Jarouši, Jardo, no seš to ty? No jasně, Jarda Holickej. Říkali jsme ti Holátko.“ Oslovený kámoš zrozpačitěl. Je poznat jak chaoticky listuje v paměti, co v našich létech už není nic na nástěnku. Nebejt toho, že mu babka hodila berličku, myslím, že by to nedal.
„Nó, Marie Jáklová, pamatuješ, chodili jsme spolu na základku.“
„Jasně, Maruš, už vím“, jen opatrně přikyvuje. My ostatní s mírným úsměvem pozorujeme klopýtání kamaráda taženého do pravěku. Zdá se ale, než samotný setkání se spolužačkou mu větší radost udělalo, že ve svý paměti našel ten správnej šuplík.
Jo, je jiná doba, prolítlo mi hlavou. V časech „bejvávalo“ jsme holky oslovovali spíše my kluci. Kdo nebyl vyloženě fešák, musel zaujmout jinak, většinou kecama. A kdo to neuměl a použil třeba to voprejskaný, „slečno nevíte náhodou kolik je hodin“, to na naše kočky ani tehdá neplatilo.
A tak do našeho debatního kroužku vstoupil ženskej element. Ženský jsou fajn, to jó, ale nesmí bejt revolucionářky. Máňa věděla, že se scházíme každou středu a málokdy vynechala. Tahle Johanka z Arku naředěná Annou proletářkou nás zakrátko argumentačně přečíslila. Dokonce jsem si jí dokázal představit jako dominu v kožený zástěře a s bičíkem v ruce.
Netrvalo dlouho a začala nám bejt protivná. Jako sláma z buranskejch bot z ní čouhalo její přesvědčení, že vona je chytrá a my tak trochu ducha mdlýho. Prostě my byli pro ni a její pravdu pole neoraný, a to byla její parketa. Neměla ráda komouše. Ale jo, i my jsme si taky kopli, ale když to začala bejt vobehraná písnička, přestalo nás to bavit. Máňu ale ne. Jednou to Jarouš, její bejvalej spolužák, nevydržel a vytáhl trumf.
„Počkej Maruš, co to povídáš. Já si tě pamatuju, že jsi při slavnostních setkáních, jako třeba vo prvním máji nebo VŘSR v tělocvičně, seděla za předsednickým stolem. Dřepělo vás tam v tom školním výboru víc a já ti vážně nic nevyčítám a co taky. I většina z nás měla modrý košile s nášivkou ČSM (Československý svaz mládeže). Jen mi řekni, když už tě tady máme, co znamenalo tvoje gesto vztyčený pravice se zaťatou pěstí. To bylo nějaký svazácký hajlování nebo co. Já to nikdy nepochopil.“ Máňu to trochu přibrzdilo, ale hned přidala plyn.
„Hovno hajlování. To byl povel do sálu, abyste drželi huby. Dělali jste tam bordel a neposlouchali. A ty si příště takový kecy nech, takys nebyl svatej.“
„No nebyl, to máš pravdu, jen mě překvapuje tvůj názorovej kotrmelec. Za čím vlastně stojíš, za co bojuješ?“
„Za pravdu, chlapečku, vždycky za pravdu.“
No nic. Marie po tomto už mezi nás přestala chodit. Ještě chvilku jsme si jí brali na paškál, ale jinak to byla vlastně epizodka. Že si časem najde jinou partu, o tom není pochyb. To už je takovej typ lidí. Tyhle věčný bojovníky známe všichni. Světla ramp a mikrofony jsou pro jejich pravdu asi něco jako droga. Máňa tedy zmizela, ale příště si dáme bacha.
Zdeněk Kloboučník
„Ale dědo, kurva se neříká,...
...máš tu vnučky tak se ovládej, co z těch holek potom má vyrůst“, opře se do mě manželka pro moje prostořeké zaklení. Do nastalého ticha se po špičkách ozve odvážnější z potomků.
Zdeněk Kloboučník
I moje generace měla svoje důchodce
Žádná trága, bylo to normálka, tak proč je to dnes trochu jinak? Já si fakt nevzpomínám, že my, co jsme tehdy chodili hákovat, nadávali na ty, co měli odhákováno a užívali si důchod.
Zdeněk Kloboučník
Cikáni a gádžové
Nedávno na Interview TV24 byl hostem pan Patrik Banga. Bezesporu člověk s velkým renomé. V jednom mě ale překvapil, když na konstatování redaktora, že většinová společnost spíš straní Ukrajincům snad proto, že oni pracují?
Zdeněk Kloboučník
Pan prezident
Pan prezident se chová opatrně a diplomaticky. Tady připusťme, že asi musí, chce-li být hlavou nás všech. Přesto se někomu může zdát, že je to chvílemi jak u chytrý Horákyně, co dokázala bejt nahá i voblečená.
Zdeněk Kloboučník
Casanovou na starý kolena
Umění balit holky se v partě kluků a později chlapů, už od puberty vždycky cenilo. Kdo to uměl, stál na vyšším šprinclíku hierarchistických štaflí začínajících mistrů světa.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Ukrajinská armáda zaútočila na přístavy v Černém moři, cílila i na sklady s ropou
Ruská obrana v noci čelila rozsáhlému útoku dronů na Sevastopol a další přístavní město...
Americkým Houstonem se prohnala mohutná bouře, vyžádala si čtyři oběti
Nejméně čtyři lidé přišli o život při silných bouřkách, které se ve čtvrtek přehnaly přes město...
Varšava jako první polské město zakázala kříže na úřadech, opozice se bouří
Varšava jako první město v převážně katolickém Polsku zakazuje kříže v městských úřadech a...
Texaský guvernér omilostnil muže odsouzeného na 25 let za zabití demonstranta
Guvernér Texasu Greg Abbott udělil milost muži, odsouzenému k dvaceti pěti letům vězení za to, že v...